Sport je pro všechny


Já si myslím, že každý člověk už někdy sportoval. Nebo každý člověk také měl takový sen, že bude dělat sport nějak závodně. Ale není všechno zlato, co se třpytí, protože někteří lidé chtějí opravdu sportovat, ale nemají na to čas anebo peníze anebo jednoznačně jsou nějak zdravotně omezení, nebo už jsou zrovna po úrazu. Nejhorší je, když člověk si udělá úraz z nějakého sportu, kterým si vydělává peníze. Anebo když se tím živí. Podle mého názoru, tohle je potom opravdu veliká škoda, protože takový člověk potom také musí čekat na to, než se uzdraví a až mu skončí rekonvalescence.

Jaký sport děláte vy?

Stalo se vám tohle někdy? Já jsem dříve chodila do kroužku cyklistiky, když jsem byla malá asi jako šestnáctiletá holka jsem od svých osmi let ještě chodila na závody v cyklistice a potom, když mi bylo těch šestnáct let, tak jsem na kole spadla a měla jsem opravdu pochroumané koleno a kotník. Musela jsem potom být dva měsíce v nemocnici a potom jsem ještě měla půlroční rekonvalescenci doma. Byla jsem na domácím lůžku a mně to připadalo už jako vězení. Opravdu mi hodně chyběla sport a hlavně kolo. Jenomže co jsem měla dělat, abych zase mohla jezdit na kole a závodit v cyklistice, tak jsem se samozřejmě musela pořádně uzdravit.

Cyklistika není úplně jednoduchá.

Moje koleno a kotník mě stále opravdu hodně bolel. Nevěděla jsem, co mám dělat. Stála jsem do sebe cpala léky na bolest, ale stejně to i tak nepomáhalo. Byla jsem z toho opravdu hodně nešťastná a netušila jsem, kdy ještě budu jezdit někdy na kole. Jestli tedy vůbec. Můj bratr zase hodně běhá, jeho běhání opravdu moc baví a řekla jsem si, že kdyby také jsem ho někdo občas jezdil na kole, že bych byla ráda, protože kdybych zase měla nějaký úraz anebo bratr by měl také krotil, abych nejezdila přes nějaké držáky a podobně. A jaký sport děláte nejraději? Nebo ho neděláte? Protože jsou lidé, kteří například nesportují vůbec.